29. Slánský obzor
V malé galerii Vlastivědného muzea ve Slaném bude ve středu 22. června v 17 hodin
představen 29. ročník obnovené ročenky Slánský obzor.
Obsah Slánského obzoru je tradičně rozdělen do čtyř částí – Statě a pojednání, Portrétní galerie, Zprávy a Kronika.
V první části Slánského obzoru je zveřejněna studie Milana Dundra Další zajímavé stromy ve Slaném, kterou autor uzavírá svůj přírodovědný text z loňského čísla. Příspěvky o středověké historii regionu mapují dějiny zaniklých lázní Šternberk i vývoj lidického léna na Slánsku. Jejich autory jsou Jiří Šíma a Martin Nedvěd.
Novější historii se věnuje Luboš Marek, který popsal vývoj kladenského četnictva v době první Československé republiky. Poslední dva příspěvky z novodobé historie jsou věnovány politickým dějinám Slaného – místní volební zápasy v letech 1919 a 1921 přibližuje Milan Hes příspěvkem Velké dějiny na malém městě a Zdeněk Víšek ve své studii zachytil dvě návštěvy T. G. Masaryka ve Slaném z let 1898 a 1921.
V další části Slánského obzoru „Portrétní galerie“ se Jan Kilián zaměřil na osudy slánského rodáka Jana Šultyse z Felsdorfu, Irena Veverková v stati Jiří Viktor Daneš, vědec, cestovatel, diplomat připomněla významného českého geografa a Milan Bárta zmapoval aktivity udavačky kladenského gestapa Marie Macourkové z Unhoště.
Dlouholetou vedoucí redaktorkou Slánského obzoru byla až do svého onemocnění na podzim roku 2021 historička Zora Dvořáková, která zemřela 26. 2. 2022. Její funkci púřevzala Irena Veverková.
)
Diskuze
Vloženo: 20.06.2022
