WWW.SLANSKO.CZ

Knespl stihl osmdesátku

Protože Karolovi rodiče nebyli zrovna v té "správné" straně, mohl sice odmaturovat, ale ředitel si ho zavolal a sdělil mu, že na Vysokou školu těžkého strojírenství doporučení nedostane...
Od třinácti let hrál v Levoči v otcově orchestru, pracovat začal na poště u přepážky. Povolávací rozkaz ho zavál do Slaného jako radiotelegrafistu. A když při nástupu přiznal, že hraje na harmoniku, dostal se do vojenského souboru Jiskra.
"Kdyby nebyla v Čechách tak hezká děvčata, asi bych se vrátil do Košic. Jenže jsme se do sebe zakoukali se slečnou Vlastou ze Smečna, příští rok spolu budeme už čtyřicet let."
Sotva odložil stejnokroj, nastoupil do kladenské Poldovky - sedm let dělal na jeřábu. Pak už se dostal k práci v kultuře. "Začal jsem v Okresním kulturním středisku v Kladně, jenže úřednická práce, samé plánování, to nebylo nic pro mne."
A tak Karol Hevessy docela přivítal nabídku ze Slaného - v letech 1979 - 89 pracoval jako referent v Závodní klubu ROH ve Slaném a organizoval společenský život ve městě. Od tanečních, plesů, divadelní předprodej, až třeba po práci v kroužku fotografů a amatérských filmařů. V letech 1976 - 77 absolvoval konzervatoř. Od roku 1990 vystřídal čtyři štace. "Všude to byla dobrá zkušenost. V Pragokoncertu jsem dával dohromady řadu pořadů a koncertů, osobně jsem se poznal s desítkami hvězd. Těm jsem při sjednávání akci nesměl volat před desátou hodinou, protože mistři dřív nevstávají..."
Další jeho cesta vedla do Armádního uměleckého souboru. "Splnil se mi velký sen - život mezi notami! Pracoval jsem v perfektně vedeném archivu."
Odtud už to byl jen kousíček do Pražské komorní filharmonie k dirigentu Jiřímu Bělohlávkovi. "Dělal jsem archiváře a kustoda, takže jsem se staral o sebemenší detaily, které filharmonie potřebovala. Připravoval jsem třeba zájezd do Japonska. Šlo to do takových podrobností, že jsem musel dopravcům sdělit míry a váhu kontrabasu, jinak by nám ho na palubu letadla nevzali. Japonci jsou báječní puntičkáři a bylo jim divné, že ten kontrabas je tak těžký. Netušili, že naši muzikanti jsou vynalézaví a do futrálu stačili přibalit pár kartonů plzeňského piva..."
Ve Slaném s Františkem Polatou zakládal SEK (Slánský estrádní kolektiv), hrál a zpíval s Alfou, se skupinou Kaskády začal hrát černoškou muziku. Spoluzakládal Dětskou scénu, pro kterou dodnes skládá hudbu ke všem písničkám, stejně jako pro Slánskou scénu. Zapomenout nelze ani na jeho spolupráci s Dividýlkem. A jak se skládá hudba k divadelnímu představení? "Když třeba Slánská scéna připravovala Dalskabáty, vzal jsem si Drdovu knížku, vytáhl si texty písní, četl si je, vzal jsem skicák a do něho zaznamenával noty, které mě u klavíru napadly..."
Slánská scéna teď studuje další hru - Kaviár nebo čočka. "Muziku jsem dal dohromady, tentokrát to ale bude pojmuto jako počítačová hudba."
S Rudolfem Hyškou je hybnou silou tanečního orchestru Beta. Spolu s majoretkami z Kutné Hory Beta letos vystupovala ve Francii a ve Švýcarsku, na příští rok je předjednán zájezd do Itálie. I my se můžeme těšit na bohatý program vánočních koled na Masarykově náměstí. A 17. února Beta nebude chybět v městském divadle při dalším ročníku Miss Poupě.